Tradice „zápasu Charty 77“

   Nejen mou pozornost poutali dva signatáři Charty 77: K Jiřímu Gruntorádovi, držícímu hladovku před Úřadem vlády, se přidal John Bok se slovy: „My chceme, aby tento člověk, který neumí vést svůj úřad, odešel. On tam šel jen proto, že je předseda KDU–ČSL, přitom je to agronom a o jeho odbornosti si myslím své.“¹⁾ Když premiér Fiala odmítl vyhovět, J. Gruntorád navrhl „kompromis" – ať vláda zruší své usnesení, že se hlásí k tradicím „zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii“. I to premiér odmítl, ale vláda usnesení odvolala. Protože prý ´vláda vyšla jejich požadavkům ve všem vstříc´, Gruntorád s Bokem ukončili hladovku.²⁾ Neukončili mou chuť na „zápas Charty 77“ zavzpomínat.

   „Zápas“ zahájilo Prohlášení Charty 77 z 1.1.1977. Ač text nesměl být šířen, jeho obsah znal kdekdo, mj. ze zahraničního rozhlasu. Plnou podporu nejen mou měla ta část Prohlášení, která mnoha slovy kritizovala aktivismus mocných, tedy plnění cílů i bez ohledu na platné zákony. Nahlas vyjadřovala i přání mé, aby mocní opustili aktivistický politický styl, a podřídili se západní tradici, že počínání mocných je omezováno (mj. zákony) už od časů antické římské republiky.

   Mou podporu nemělo oznámení vzniku „neformálního společenství“ Charty 77 s ´demokracií´ podobnou té bolševické: Nevolený „mluvčí“ mluví jménem všech. Jak jsem byl informován, i jménem těch signatářů, kteří pro nesouhlas s činy „elit Charty“ podpis Prohlášení písemně odvolali - jejich jména ve zveřejněném seznamu zůstala.

   Chartě 77 opakování kritických slov vyneslo dobrou imidž. Po Sametu jsem čekal činy omezující možnost, že se změní ideologické krytí, ne politický styl, Charta 77 však rychle ukončila činnost. A i ten „nej“ z Chartistů, Václav Havel, ani necek, když jeden z ministrů propagoval ´stát si může se svými občany dělat co chce´, přestože státní moc je omezena Ústavou: Lze ji „uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon“!

   Tak vznikla tradice navazující na „zápas Charty 77“: Profesor Fiala, ten „nej“ ze současné vlády, navázal na V. Havla – také ani necek, když jeho ministr agitoval ´stát si může dělat co chce i s občany jiných států´. Celá vláda navázala na Chartu 77, když si nejprve svými slovy (předvolebními sliby) získala dobrou imidž, a ač pak mnohá očekávání zklamala, vládne dál i jménem těch, kteří už ji nepodporují. Chartista J. Bok, který držel hladovku i za tezi Sametu ´nechceme vládu straníků, ale odborníků´, i s Gruntorádem beze studu nechal dál ve vládních křeslech straníky, neodborníky.

1) https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ten-mag-r-v-te-helme-me-prisel-natacet-Dusno-pred-Strakovkou-ale-hladovka-konci-Fiala-ustoupil-746667
2) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bok-gruntorad-duchod-disidenti-vlada-jurecka.A231126_101405_domaci_tty

K tématu: Prohlášení Charty 77 z 1.1.1977: https://pages.pedf.cuni.cz/kddd/files/2015/03/Prohl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD-Charty-77.pdf