Zdejší věrchuška, v dobové mluvě „ti ´v věrchu´, u moci“,
v polovině XX. století nechala slavit vítězství nad fašismem, ač
budovala Gottwaldovo Československo jako fašistický stát. Nechala slavit konec světové války,
ale už v roce 1951 si představitelé zemí „našeho mezinárodního
společenství“ stanovili lhůtu tří let na přípravu svých zemí na další
válku.
Podle
historika Jiřího Fidlera tu tehdy byly zvýšeny výdaje na zbrojení a změněna struktura průmyslu. Společnost
ochromovala atmosféra strachu, byl posílen bezpečnostní a represivní
aparát a úplně potlačena jakákoli opozice. Kvůli nepřiměřeným výdajům už
počátkem roku 1953 ukazatele předpovídaly zhroucení ekonomiky…
Od září 1953 i mě škola učila „příkazům doby“: Důvěřovat představitelům Strany jednající v duchu pravidel své komunity podle pokynů cizí moci. Děsit se nelidského Strýčka Sama, zahnívajícího imperialismu, západoněmeckého revanšismu. Proti jejich zdejším údajným „pomahačům“ vést „občanskou válku“ – mj. rezolucemi „žádat“ pro obviněné tresty smrti.
Roku 1955 se po deseti letech sešli představitelé Sovětského svazu, USA, Francie a Velké Británie a dohodli se, že už spolu budou mluvit a pokusí se uvolnit mezinárodní napětí. Pak i u nás ubývalo lidských tragédií.
Známý bonmot říká historie se opakuje, poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška. Když nyní, ve čtvrtině XXI. století, se věrchušky „našeho mezinárodního společenství“ opět rozhodli během pár let připravit naše země na další válku, obávám se nových tragédií.
Přestože už zbrojíme víc než „nepřítel“, musíme zbrojit ještě víc a s „nepřítelem“ nemluvit. „Hodnotový“ aparátčík prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., dr. h. c. vyhlásil zhruba totéž, co kdysi Gottwald, že „je čas stát na správné straně, tím chráníme naši budoucnost“. Aparátčice Miroslava Němcová „doporučila“ děsit se žádoucím způsobem – neúčast považuje za nepřátelský akt vůči České republice, vůči občanům České republiky, vůči její bezpečnosti, vůči její dobré budoucnosti.
Jako kdysi Josef Urválek o Rudolfu Slánském nyní i prof. Fiala mluví o A. Babišovi - prý pomáhá nepříteli. Mluva mnohých občas připomíná tu nejhorší z Třetí říše a působí na emoce. Z reakcí Pavla Šika soudím, že i „občanská válka“ připomíná „padesátá léta“.
Unijní věrchuška se ohání „evropskými hodnotami“, i když
zjevně jedná jako Franz Josef
ve XX. století. Ten mj. „byl nucen vyhlásit válku“, ač podle císaře německého neměl důvod.
V Lichtenštejnsku
vládnoucí Hans Adam II. však světu doporučuje české poučení z „hodnotových“
válek husitských: Státy by se měly
snažit zabránit válkám občanským i mezi nimi samotnými, měly by sloužit
všem občanům a ne jen privilegované skupině.
Hlavní zdroje: Jiří Fidler: České a evropské dějiny v souvislostech; Hans-Adam II., vládnoucí lichtenštejnský kníže: Stát ve třetím tisíciletí
