pátek 27. října 2023

Bratři

   135 minut trvající stejnojmenný film má být příběhem celé rodiny Mašínových. Protože můj pohled na ten příběh kdysi schválila i jedna z postav filmu, Zdena mladší řečená Nenda, šel jsem se hned první den podívat, jak scénárista Marek Epstein a režisér Tomáš Mašín příběh rodiny prezentují generacím vychovávaným přes třicet let k víře, že „odporem proti režimu“ jsou výzvy k diskusi, zveřejněné podpisy kritického dokumentu.

  Po zhlédnutí filmu se obávám, že film zaměřený na násilné činy bratrů nedostatečně vysvětlil, proč Bratři zprvu souznící s režimem se dali do odporu a odboje. Vždyť matka byla členkou KSČ i Akčního výboru NF, a starší z bratrů, Radek, dokonce mohl absolvovat kurz pro „bojovníky za nový lepší svět", fakticky kurz pro teroristy a diverzanty. Jako před před válkou cvičila NKVD např. bolševika Josefa Pavla, později šéfa branného a bezpečnostního výboru KSČ před Únorem 1948, náměstka ministra po Únoru a ministra vnitra za Pražského jara do srpna 1968, po válce cvičili bolševici nové kádry vč. Radka; a Radek znalosti z kurzu použil. Autoři do filmu dali jen scénu, jak se bratři učí násilí sami, proto v tom film „lže, neb říká jen půl pravdy".

  Lituji, že film pomíjí odpor nenásilný; mohl aspoň slovy zmínit takový mistrovský kousek, jaký se podařil Radkovi, když jako vězeň nenásilně fakticky ochromil těžbu uranu na „své“ šachtě. Za skvělou považuji jednu ze závěrečných scén filmu, v níž „náš“ plukovník po potvrzení, že Bratři se dostali do Západního Berlína, rozhodne „tak z nich uděláme vrahy". Film už neukazuje, že aspoň tohle se bolševikům povedlo.

  Když před pár lety zemřel Milan Paumer, „ten třetí“, který s Bratry došel do Západního Berlína, mládež nová, Havlova, mu i po smrti nadávala „vrahu“, ač Milan nikoho nezabil. Podobně minulý měsíc začali Bratry dehonestovat na Vidlákově serveru - https://web.litterate.cz/uz-zase-prepisuji-historii/ - v diskusi je neváhali spojovat s únosy autobusu, letadla.

  Film nikomu nemůže nabídnout jedno poučení, které jsem si z příběhu rodiny Mašínových vzal já, a to že je blbost obecně hlásat kolektivní vinu.

  Ač ji hlásal i Mašín otec posmrtně v té části motáku, kterou film zamlčel „bojoval jsem za naši drahou vlast a národ proti odvěkým našim nepřátelům - Němcům, kteří naši vlast a národ chtějí porobit a zničit", Bratry musela víry v kolektivní vinu Němců zbavit jejich cesta na Západ. Tehdy jim někteří Němci pomohli bez ohledu na hrozící nebezpečí; a pokud vím, Bratři i ti Němci stýkali i později. Podobně z faktu, že Zdena matka byla členkou KSČ i Akčního výboru, a přitom není známo nic, z čeho by jí bylo možno vinit, vyvozuji, že je blbost hlásat kolektivní vinu všech členů Strany, Akčních výborů. Beru však dávná slova Zdeny dcery, že Bratři použili násilí oprávněně, jen proti lidem ozbrojeným Stranou páchající zločiny; neb jsem akceptoval rozsudek Norimberského procesu, že kolektivně vinna může být taková ozbrojená skupina, např. SS.

neděle 22. října 2023

Masaryk a Čapek našincům

Říjnový svátek vybízí k zamyšlení nad příčinami a provedením 28. října 1918.

   Já za hlavní příčinu považuji návrat „našeho císařpána“ k panovačnému vládnutí: Když se Franz Josef odhodlal za každou cenu národům vnutit svou vůli, byli našinci mj. hnáni na válečná pole, aniž by věděli proč. Pak byli označováni za příčinu válečných neúspěchů monarchie či odsuzováni „za velezradu“ jako Kramář a Rašín, ač dodatečná prošetření jejich vinu nepotvrdila. Tresty smrti padly a byly vykonány i za názory náhle vydávané za „nesprávné“.

   Takové jednání řada našinců hodnotila jako návrat „doby temna“. Jedni šli proti monarchii bojovat se zbraní, jiní organizovali odstavení dynastie od moci. Bylo třeba zorganizovat Sokolstvo, zabránit zásahu u nás umístěného vojska, rozhodnout co provést první den a co později, co v jednotlivých oborech (správní, finanční, obchodní atd.), co v Praze a co v krajích…

   Úspěchy vojenských jednotek odboje umožnily politikům v zahraničí získat souhlas vládců států Dohody s obnovou Habsburky likvidované české státnosti a se začleněním českých zemí třeba do Demokratické unie střední Evropy. Zato politici doma v létě 1918 obnovili činnost Národního výboru a pak - podle Rašínových pamětí - debatovali o zastoupení politických stran.

   V říjnových dnech 1918 politici dlící v zahraničí ve Washingtonské deklaraci připomněli, že když lid ze své svobodné vůle svěřil vládu v zemi jisté skupině, může tu skupinu ze své svobodné vůle tímtéž právem sesadit; a to i v případě, že vládnoucí skupinou připravené „právo“ bude proti. 28. října 1918 politici dlící doma začali přebírat moc - pro politické strany.

   Strany však nespěchaly splnit sliby politiků Října, navazující na závěry generálního sněmu českých stavů z roku 1619, že jednotlivé části státu budou autonomní, což bude brzdit jak choutky vládnout absolutisticky, tak neúměrnou náročivost názorových, náboženských, jazykových či jiných skupin. Proto už 21. září 1925 vydává Karel Čapek stať „Politikum“ o ponižování našinců tentokrát našimi politickými stranami. Čapek navazuje na Washingtonskou deklaraci z října 1918 slovy: „je-li nám čeho třeba, tedy je to pracovat proti stranám; proti vládě stran; proti hlasovací mašinérii; proti inkompetenci; proti politice za zavřenými dveřmi; proti všemohoucnosti výkonných výborů; proti našemu ponížení; proti úpadku demokracie. My, pouzí občané, nechceme vládnout; my chceme jen důvěřovat. My můžeme znovu a znovu zkoušet, než se najde politický systém hodný naší důvěry; ta jediná možnost a to právo nám ještě zbývá; a bylo by politickou letargií, kdybychom toho práva neměli užít v této neslavné době.

   Říjen 1918 nezabránil tomu, aby opět dostali k moci lidé odhodlaní za každou cenu vnutit našincům svou vůli; místo autonomie prosadit centralizaci, a zvát „demokracií“ to, co připomíná „dobu temna“. Říjnová Masarykova Washingtonská deklarace i pozdější Čapkovo Politikum však našincům stále připomínají, že mají vůči vládnoucím lidem jisté právo a snad i povinnost.

Odkazy:
Washingtonská deklarace (18. 10. 1918) https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/washingtonska-deklarace-18-10-1918/
Česká konfederace 1619 https://mistareformace.cz/cs/m/ceska-konfederace-1619
Karel Čapek: Politikum https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-politikum.A110908_125303_ln_nazory_glu