pátek 30. září 2022

Člověče, (do)vzdělávej se!

  K státem organizovanému vzdělávání jsem nastoupil sedm let před uzákoněním tvrzení, že „shromažďujeme síly pro přechod ke komunismu“, v době dnes už vydávané za ´komunismus´. Tehdy mlčely zbraně armád, protože parlament válku nevyhlásil, ale podle propagandy tu zuřila nelítostná ´válka´ s agresivním západním imperialismem a jeho pomahači. Lidé nepracovali, ale ´bojovali´ o zrno, uhlí či ocel a pracovními úspěchy ´zasazovali rány imperialistickým štváčům´; a ´na troskách starého světa´ se měl zrodit nový člověk. V atmosféře strachu vybičované i politickými procesy ani vzdělávací instituce nemohly ´sabotovat úsilí lidu´ a poskytovaly žákům a studentům ´žádoucí´ obraz světa vytvořený tendenčním výběrem fakt.

  Ale pár let po změně vládce v Sovětském svazu už přicházely i informace jiné než dosud, nejen o ´milované Straně´ a ´nedobré´ první Československé republice. Setkávání s běžnými studenty na Ukrajině a v Gruzii mi opravilo naučené názory na Sovětský svaz. Ukázalo se, že pravdou je často opak toho, co nám bylo organizovaně předkládáno k uvěření. Učitelky a učitele jsem začal považovat za následovníky pobělohorských jezuitů; byli vzdělaní a pracovití a jejich hlavním úkolem byla ´výchova nových našinců´. Ti ´noví´ na rozdíl od předchozích generací měli ´ve víře´ následovat svého vládce a jiné názory pokládat za zločin, ne za podnět k diskuzi. Kdybych tehdy neměl dost času (do)vzdělávat se, především přemýšlet a vstřebávat protichůdné informace, nejspíš bych se stal polovzdělancem žijícím v dezinformačním prostředí, jak varoval už za mých školních let např. Theodor W. Adorno zkoumající totalitní tendence a zotročování lidí v demokratických uspořádáních.

  Více než půl století poté už ´výchova´ nepředkládá jen tendenční výběr fakt – zveřejnění ´historie, která se ve skutečnosti neudála´ obhajoval mladý šéfredaktor zdarma rozdávaného časopisu ´právem zveřejnit svůj názor´. Pištíka z Farmy zvířat, který dělá z černého bílé, mi připomíná i někdejší redaktor, dnes ´profesor politologie´ a vrcholový politik, když tvrdí „z Východu nikdy nic dobrého nepřišlo, musíme se politicky orientovat na Západ“. Vždyť první velká kulturní centra na Zemi vznikla na Východě, i první rozvinutá kultura na evropské půdě (antické Řecko) měla orientální kořeny, a Evropa ještě ve svém středověku zůstávala vůči velkým kulturním centrům starověkého Východu periferií. Z východu zbolševizovaného přišla i československá armáda osvobozující nejen Ostravsko. A pokud jde o Západ, jeho ´politika´ byla rozmanitá. Já ´Pištíkům´ navzdory chci i o ´Západě´ připomínat skutečnosti dnes zapomínané. 

úterý 6. září 2022

Lidé prý proti zájmům ČR a občanů

  O Sametu (1989) znělo republikou přání lidí, aby vládu straníků oddaných cizí moci nahradila vláda odborníků. Aby přání bylo možno splnit, museli být zbaveni moci Husák, Jakeš a spol. tvrdící, že takové přání objektivně slouží jen západním imperialistům a je v rozporu se zájmy našich občanů. Jak jsme na tom s plněním takového přání nyní, naznačily koncem prázdnin 2022 signály vyslané především předsedou vlády profesorem Petrem Fialou.

  Přání shodné s tím ´sametovým´ vyslovili právníci Jana Zwyrtek Hamplová a Jindřich Rajchl, když dali najevo, že „chceme... aby konečně tam nahoře byli lidi, co něco umí, a ne abychom to po nich museli napravovat“, a s dalšími lidmi se zapojili do příprav demonstrace chystané na 3.9.2022. Předseda vlády profesor Fiala hned vynesl svůj rozsudek, na rozdíl od rozsudků soudních nezdůvodněný, že prý přání vyslovili a demonstraci svolali ´proruské síly, které jsou proti zájmům ČR a občanů´. Že nejde o výjimečný úlet, ale znovu ožívá spor řešený o Sametu, potvrdil i Fialův ministr vnitra Rakušan, když ve shodě s názory odmítnutými o Sametu tweetl názorové opozici, že ´je třeba nedopustit rozdělení společnosti´.

  Protože o tom, kdo a jak bude spravovat věci veřejné, se formálně rozhoduje ve volbách, promluvil předseda celostátní vlády profesor Fiala i k blížícím se komunálním volbám. Signalizoval občanům, že se nemají rozhodovat podle skutků již dříve činěných či skutků novými kandidáty slíbených, ale podle ´nálepek´: „Buď dáte svůj hlas demokratům, nebo populistům a extrémistům. Jiná volba není".

  Tento Fialův signál považuji za zvláště zákeřný, neboť kritérium ´hlas demokratům´ v historii splňovaly i hlasy pro fašisty, nacisty, bolševiky. Nejen George Orwell, ale i většina politologů, historiků a starších občanů ví, že slova jako demokracie se v politické řeči používají neupřímně. I fašisté, nacisté a bolševici sebe nálepkovali jako ´demokraty´, opozici jako ´extremisty´, a svá rétorická cvičení uměli ´zdůvodnit´. Proto soudím, že profesor Fiala zpochybnil jak svou odbornost politologa, tak svou schopnost řádně spravovat věci veřejné.