sobota 19. března 2022

Už sto let mají politici udržet světový mír

Po dlouhá desetiletí se nerespektovala samozřejmá zásada: kdo má pravomoc, musí nést i odpovědnost.
Proto je země v krizi. Občanské fórum, listopad 1989

Když před pár dny proti mně sedící dáma četla tiskovinu o „Putinově válce proti našemu světu", utvrdilo mě to v názoru, že pravdou často bývá opak toho, co je nám předkládáno jako informace. „Putinova válka“ je podle mne podobná válkám vedeným „naším západním světem", a „náš západní svět“ dokáže oslavovat politiky odpovědné za strašné války.

Mnoho „našich“ politiků se dřív než Putin řídilo slovy připisovanými německému kancléři Bismarckovi, že „velké otázky“ se rozhodují „železem a krví“. Bismarck sám byl mj. 3.7.1866 při „rozhodování“ bitevním masakrem u Hradce Králové, a i dnes ho na našem území oslavují věže nesoucí jeho jméno. Roku 1900 německý císař Vilém II. 1900 vyzval vojáky odplouvající „na misi“ do Číny: „S nepřáteli, kteří vám padnou do rukou, nemějte slitování. Zapište se do historie stejně jako Hunové...“ ⃰ )

Když 28.6.1914 v Sarajevu zabili Ferdinanda, následníka Franze Josefa, bylo toho zneužilo k „řešení srbské otázky“: V Srbsku nevládla dynastie německého původu a země svou politikou překážela posilování vlivu centrálních mocností na Balkáně; ve Vídni považovali Srbsko za kverulantský státeček, který musí dostat za vyučenou. 23.7. Franz Josef v rozporu s informacemi, které měl, schválil ultimatum vinící srbskou vládu ze spoluúčasti na atentátu. Ač srbská odpověď i podle německého císaře Viléma II. byla pokornou kapitulací, která důvod k válce nezavdává, Franz Josef vyhlásil válku.) Systém dříve uzavřených smluv napomohl tomu, že do války „vyhlášené Srbsku" byla do měsíce zatažena většina Evropy. Válka dala za pravdu slovům W.Churchilla, že války teď budou krutější než bývaly, neboť politici se naučili hnát do bojů celé národy. Během válečného masakru zahájeného z rozhodnutí Franze Josefa zahynulo více než 9 miliónů příslušníků ozbrojených sil a 5 miliónů civilistů; přesto byla Franzi Josefovi roku 2014 instalována v Mariánských Lázních socha, která mě celý březnový týden inspirovala k psaní tohoto přípěvku.

Po příměří z 11.11.1918 národy znechucené válkou uklidňovali i umělci Léta bídy už jsou v dálce, národové spojení učinily přítrž válce... Založená Společnost národů přijala úkol udržet světový mír; ve Společnosti však národy zastoupili politici a ve věci udržení míru byla Společnost bezzubá. Ukázalo se to už v létě 1923, kdy výstřely na neklidné albánsko - řecké hranici zneužil Ital Mussolini jako důvod k „odvetné akci“ - invazi na Korfu a útokům na Řecko. Mussolini přesto zůstal respektovaným politikem, roku 1926 obdržel československý Řád Bílého lva a roku 1938 z jeho iniciativy jednali o nás bez nás politici velmocí v Mnichově.

Meziválečná Společnost národů proslula nepsaným pravidlem všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější -  menší členské státy měly malý vliv na chod a rozhodování. To akceptovala i nástupnická Organizace spojených národů a po karibské (kubánské) krizi 1962 uznala „právem“, že velmoci (USA, SSSR) nesmí být ohrožovány ze států jim zeměpisně blízkých, zatímco menší členské státy ohrožovány být mohou. Víru v tohle pravidlo, i v trik Mussoliniho, že akcím zjevně válečným se neříká válka, dnes cítím v podtextu všech prohlášení politiků zdůvodňujících násilné akce v zahraničí; i v Putinově rozkazu ke „speciální operaci“ na Ukrajině.

Politici si to mohou dovolit, neb jsou vlastně trestně nestíhatelní – proč je to tak, shrnul Oskar Krejčí v odstavci Právo, diplomacie a síla. Já s odvoláním na tezi OF z listopadu 1989 vyslovuji názor, že svět se opakovaně ocitá v krizích, protože držitelé moci nenesou za svá rozhodnutí zodpovědnost.

Situace do budoucna však není beznadějná. Návod, jak opakovaným krizím zabránit, dal lidem Břetislav Tureček na ČRo2 - politiky včas zbavit moci. Politiky moci zbavené se už podařilo hnát k zodpovědnosti. 

) pramen: Martin Gilbert, Dějiny dvacátého století 1900-1933; ISBN 80-7106-401-7

čtvrtek 3. března 2022

Duch padesátých let kdysi a dnes

 

Doba štvanic na jednotlivce i skupiny osob, která u nás začala po obnovení Československa a často jí říkáme krutá padesátá léta, nebyla výjimečná v civilizované Evropě od roku 1900. Například německý císař Vilém II. vyzval vojáky vysílané do války nemějte slitování… zapište se do historie stejně jako Hunové, Hunové přitom jsou spojováni s extrémní krutostí a barbarstvím. Pak císař nechal lid strašit ‘osvětou’ o nebezpečí, jež hrozí západní civilizaci ze strany civilizace Hordy,… to znamená mongolské moskevské civilizace… Tato neorganizovaná asiatská záplava chce podobně jako poušť svým pískem zasypat naše obilná pole. I vinou císaře roku 1914 zmocněnec amerického prezidenta hodnotil Evropu slovy militarismus prostě zešílel… vládne tu příliš velká nenávist

Roku 1917 Leninovi bolševici slíbili lidu mír, a proradně začínali štvanice. Jejich oběťmi se stali mnozí z těch, kteří s bolševiky spolupracovali; popsal to Jan Slavík v knize Leninova vláda. Později nacisté zaujali tezí, že není dobré štvát lid proti více nepřátelům najednou, proto v době štvanice na E. Beneše prý utlumili štvaní proti lidem ‘nakaženým židovským virem’.

Do Mnichova 1938 neměl tento způsob mezilidských vztahů živnou půdu v Československu. V něm lidé různých názorů dokázali spolupracovat v oblastech společného zájmu. Až po válce v obnoveném Československu začala politika založená na proradnosti a štvanicích. Proradní politici slovy spolupracovali na přípravě Všeobecné deklarace lidských práv, která měla štvanicím udělat konec, ale činy štvanice doma tolerovali či přímo podporovali. Štvanice probíhaly v padesátých letech i za normalizace, duch meziválečného Československa však nezničily. Vzájemná ohleduplnost každého k ostatním dominovala při demonstracích po 17.11.1989. Duch padesátých let však přežil Samet, rozpad Československa a změnu tisíciletí.

V novém tisíciletí jsem při Muklovské pouti v hostýnské bazilice byl svědkem, jak politikařící signatář Charty 77, kterému bolševici kdysi fakt ublížili, vyvolává konflikt s knězem – počínal si jako bolševici během štvanic proti kněžím. Jiní lidé zas byli prohlášeni za ‘odpad’ v pořadu Zity Senkové a ‘veřejnoprávního’ rozhlasu. Pak nastal únor 2022.

Jak řekl Ondřej Hejma, premiér Fiala uvalil na tuto zem válečnou cenzuru a nejvyšší prokurátor začal vyhrožovat kriminálními tresty za názory – politici tedy jednali jako jejich předchůdci startující krutost padesátých let. Slovník prokurátorů z padesátých let v únoru 2022 použili „bojovníci Sametu“ - mluvčí Charty 77 Anna Šabatová a Petr Pithart, střídavě člen a odpůrce KSČ. Podobně jako kdysi Urválek, Vieska… na Dr. Horákovou a další obviněné, teď Šabatová s Pithartem útočí na prezidenta: vaše názory jsou nesprávné, proto jste viníkem války a mnoha mrtvých, musíte za vámi spáchané zlo nést odpovědnost. Že v únoru 2022 jako v padesátých letech je i pokus o diskusi rizikovým koníčkem, ukázaly i reakce na dopis MUDr. Miroslava Macka. Mackův nesouhlas s recidivou už odsouzené politiky vyvolal jako v padesátých letech vlnu odsuzování MUDr. Macka jako špatného člověka a slouhy cizí moci…

Jaké poučení si z oživení ducha padesátých let beru? Že polistopadovou ‘osvětu’ mnozí lidé pochopili tak, že je nutno zbavit se lidí říkajících si komunisté, ale může pokračovat politika založená na ideologické nevyprofilovanosti, na proradnosti a na štvanicích.

úterý 1. března 2022

PROTESTUJI

 Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat, říká preambule zákona č.181/2007 Sb. Aby k odsouzení nedošlo, měl by se ozvat každý, kdo o své minulosti něco ví, dospěje-li k přesvědčení, že se opakuje něco, co už bylo uznáno za zavrženíhodné.

Ozývám se dnes proti zvůli státní moci přesto, že platná Ústava s Listinou práv jasně vymezuje mantinely moci i občanům: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon; každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá; cenzura je nepřípustná. Ozývám se, protože představitelé státní moci snad z pýchy podobné někdejší nadutosti straníků dávají najevo, jako ministr spravedlnosti za stranu slovy demokratickou 7.4.2004 v PRÁVU, že místo Strany teď stát si může dělat se svými občany co chce. Ozývám se proto, že státní zástupkyně pak rozhodla, že není trestné, když představitel moci výkonné takto nebere vážně ústavní principy. 

Podobně jako dříve Karel Čapek i já protestuji proti svévoli stranických aparátů, kterou v minulých dnech představil i Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D., současně člen výkonné rady ODS, předseda či místopředseda řady orgánů a vysokoškolský pedagog: Přiznal „na naše senátory jsme byli velmi naštvaní“, protože si dovolili hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Jako člověk odmala postižený Únorem1948 protestuji, že přesně 74 let po událostech Února 1948 mocensky vlivné osoby opakují způsoby, kterými byla společnost manipulována k událostem února 1948. Protestuji proti snaze o trestní stíhání osob, pokud vysloví názor mocensky vlivné osobě nemilý; proti stíhání, které v roce 1947 prosadil bolševický ministr vnitra Nosek, a kterým nyní vyhrožuje Nejvyšší státní zástupce JUDr. Igor Stříž. Ten Stříž, který pomáhal posílat lidi do vězení už jako člen KSČ a příslušník bolševické vojenské prokuratury. Protestuji proti blokování informačních prostředků; v únoru 1948 realizované nedoručováním nekomunistických tiskovin, v únoru 2022 blokováním mnoha webů. 

Protestuji, proti tomu, že současný ministr vnitra Rakušan navrhl osoby, které se ničeho nedopustili, postihnout kvůli jejich původu. S návrhem opakovat to, co praktikoval Rakušan z Braunau am Inn a co můj otec jako právník považoval za největší zločin zločinných časů, ‘náš’ Rakušan na fóru EU neuspěl, ale za ostudné považuji už podání takového návrhu. 

Protože se ozývám i proti činům páchaným členy vlády, své PROTESTUJI posílám i vládě. Vyslovuji obavy, že mocensky vlivní lidé nahrazují demokratický právní stát státem aktivistickým, v němž občan už není suverénní jednotkou státu a mocensky vlivné osoby mohou zasahovat tam, kde vidí nebezpečí, zákon nezákon. Premiér jako politolog snad členům vlády vysvětlí, jaké zrůdné režimy aktivistický styl politiky užívaly. 

Text byl 28.2.2022 odeslán na adresy: posta@vlada.cz, , ministr@mvcr.cz, skopecekj@psp.cz, kontakt@nic.cz, podatelna@nsz.brn.justice.cz